Pár fotek z proběhlé benefice
MARKÉTIN PŘÍBĚH
Můj příběh se začal psát již v roce 2015 (v mých 24 letech), kdy jsem si při běžném umývání našla bulku v prsu. Okamžitě jsem šla na vyšetření a během pár dní jsem měla výsledek - rakovina. Týden po diagnóze byla půlka prsa a část uzlin pryč, začal kolotoč chemoterapií, ozařování a další operace. Za rok bylo úspěšně dobojováno - „budete pozorována, ale vše vypadá dobře.“ Chodila jsem pravidelně na kontroly, zase začala pracovat a užívat si života jako zdravý člověk.
V roce 2017 jsem si vzala nejlepšího chlapa pod sluncem, který to se mnou vše absolvoval a držel mě nad vodou. Byl to nádherný den. V roce 2019 jsem požádala lékaře, zda by šla vysadit udržovací léčba a my se mohli pokusit o miminko. Nevěděli jsme, zda to bude vůbec reálné, jestli chemoterapie nezničila všechna vajíčka. Naštěstí nezničila. V říjnu se nám narodila naše první dcera, Stela. Během těhotenství jsme stihli dokončit stavbu našeho domu, vše bylo zkrátka tak, jak jsem si vysnila.
Když bylo Stelince půl roku, podruhé jsem otěhotněla a v lednu 2021 se nám narodila druhá dcera, Lora. Během této doby jsem samozřejmě byla stále pravidelně kontrolována. O půl roku později jsem jela na běžnou kontrolu dutiny břišní a paní doktorka našla nález na játrech. Ležela jsem tam jak opařená. Okamžitě jsem volala svému onkologovi a stále doufala, že to vyvrátí. Ihned mě objednal na speciální vyšetření PET CT (nejpřesnější diagnostiku výskytu rakoviny v těle), ale vyšetření bohužel potvrdilo nález - metastázy v játrech, kostech a plících.
Začal nový kolotoč chemoterapie, ale ta bohužel nefungovala. Dále jsme zkusili biologickou léčbu, která ale také nezabrala. Následně mi pan doktor doporučil odstranění vaječníků a podstoupit biopsii. Nechtěl toto vyšetření provést hned ze začátku, je totiž rizikové. Nyní zkoušíme třetí způsob léčby a já věřím, že ta již bude úspěšná. Jen mi to komplikuje můj zdravotní stav, tělo už nemá tolik sil bojovat s ostatními nemocemi, a tak mě ohrožuje jakákoliv běžná nemoc.
Mám velkou podporu rodiny, především manžela, který stojí celou dobu při mně, pomáhá mi s dětmi i domácností, odešel z práce a zůstal doma na rodičovské dovolené, jelikož bych to sama nezvládala. Vzhledem k tomu, že jsem v invalidním důchodu, náš rozpočet s hypotékou a dvěma dětmi není jednoduchý utáhnout. Případný finanční výtěžek z koncertu bych použila na asistenční výpomoc v domácnosti (včetně hlídání dětí) a pokrytí nákladů na dopravu při dojíždění na chemoterapie.
Pokračování mého příběhu bude, doufám, trvat ještě dlouhé roky, ale čert nikdy nespí...
Moc vám všem děkuji za podporu, vážím si toho.